FANDOM


Obléhání Vengardu
56
Info
Konflikt: Velká skřetí válka
Trvání: Několik měsíců
Místo: Vengard, Myrtana
Výsledek: Vítězství Myrtany
Strany
Myrtanskyznak1 Myrtana Skretiznak Skřeti
Velitelé
Rhobar II.
Cobryn
Markus
Bretack
Zarack
Gnorock
Makosh
Krusgavt
Síly
50 až 100 lidí 150 až 200 skřetů
Ztráty
Obrovské, téměř všechno civilní obyvatelstvo a mnoho vojáků Velké

Obléhání Vengardu bylo rozhodující bitvou velké skřetí války. Zdolání Vengardu, jakožto hlavního města Myrtany, se stalo jedním z hlavních cílů skřetí invaze. Skřetí armádu vedlo množství vysoce postavených důstojníků, zatímco obrany města se chopil sám myrtanský král Rhobar II. Skřeti nakonec hradby prolomili a krutě Vengard vyplenili. Málem se zmocnili i krále Rhobara, ten však ve chvíli útoku společně se svými mágy vytvořil nad Vengardem neprostupnou bariéru. Skřeti se pak stáhli z králova hradu. Po obrovských ztrátách, jak lidských, skřetích tak materiálních, se však skřetům pokořit město nepodařilo.

Situace v království Editovat

Stav panující v království před zahájením obléhání hlavního města Vengard, byl nadmíru vážný. Jak vážný byl vystihuje vyjádření samotného krále Rhobara II.

Toto je ruda, na které spočívá mé království, a bez ní ho znovu ztratím. Celá říše se hroutí, rolníci ze všech koutů země se z nespokojenosti chápou zbraní a odmítají platit daň ze svého hospodaření. A já s tím nic nenadělám!

Rhobar II.[1]

60

Král Rhobar II.

Situace se pro myrtanského krále nevyvíjela dobře již od počátku války, která trvala bez mála deset let. Tehdy se skřeti vpadli do Nordmaru a zahájili tak svou invazi, Myrtaňané byli naprosto překvapeni a poraženi. Nordmar a jeho bohaté doly na magickou rudu byly ztraceny.[2] Proto král vyslal své nejlepší mágy, aby vztyčili magickou bariéru nad Hornickým údolím na ostrově Khorinis a ochránili tak zdejší doly.[2][3] Kouzlo se však zvrtlo a bariéra se rozrostla do nevídaných rozměrů. Vládu nad doly pak převzali trestanci, nicméně král s nimi uzavřel smlouvu - každý měsíc jim posílal co žádali výměnou za dodávky rudy.[3]

Dodávky magické rudy tak zůstaly zachovány, ve válce se sice Myrtaně ani nyní nijak výrazněji nedařilo, ale zbraně z magické rudy zbrzdily postup skřetů. Pět let po dobytí Nordmaru se skřeti zmocnili západních částí Myrtany a otevřeli si tak cestu hlouběji do nitra království. O dva roky později byly myrtanské posádky vyhnány také ze severního Varantu.[2] Následně vpadli skřeti do středozemí Myrtany a to rovnou ze tří stran, zde dobyli Monteru a Gothu. Z celé říše tak zbyl izolovaný, avšak mohutný hrad Faring, hlavní město Vengard a okolí a vzdálený ostrov Khorinis.

Přípravy Editovat

57

Králova loď Esmeralda

Když skřeti oblehli Faring, bylo všem jasné, že chtějí zdolat tuto mocnou pevnost, aby získali základnu pro dobytí hlavního města. V samotném Vengardu tou dobou vládla pochmurná nálada. Z Khorinisu dorazila zpráva, že bariéra nad Hornickým údolím se zhroutila zásluhou bezejmenného hrdiny. Zoufalý král dlouho přemýšlel co dělat dál. V království panoval chaos, již tu nebylo žádné armády, která by byla schopna skřetům vzdorovat. Rolníci se bouřili, protože již nesnesli další daňový útisk a tavící pece v hlavním městě zhasly. Král si uvědomoval, že pokud nezíská další magickou rudu, další útok skřetů bude smrtelný.[1] Proto se Rhobar odhodlal k zoufalému činu, rozhodl se poslat svou poslední loď Esmeraldu se stovkou paladinů na ostrov Khorinis. Této expedici velel lord Hagen a cílem bylo shromáždit veškerou dostupnou magickou rudu a na Esmeraldě ji přivést zpět do hlavního města.[1]

Po odplutí Esmeraldy nezůstala již v přístavu hlavního města žádná loď. Otrokážské skřetí galéry totiž v předchozích námořních bitvách myrtanskou flotilu zcela zničily. Ve Vengardu tou dobou panovaly děsivé ticho a klid, jen v dálce byl slyšet monotonní rytmus skřetích bubnů. Skřetí armáda se zřejmě pomalu blížila k městu.[1]

Skřetí síly a strategie Editovat

58

Skřetí oddíly tábořící před městem

Když stanuli před Vengardem, mohli skřeti disponovat 150 až 200 válečníky, podporovanými šamany.[4] Tuto velkou armádu vedlo osm důstojníků. Skřeti měli vynikající morálku a zastrašovali obyvatelstvo v hradbách města bubnováním na své hrozivé bubny. Válečníci byli vybaveni svými účinnými zpravidla obouručními a těžkými zbraněmi: Krush Agash, Krush Pach, Krush Varok a dalšími. Jako zbraně na dálku využívali skřeti své typické kuše.

Předmětem diskuze zůstává, zda skřeti používali při obléhání obléhacích zbraní. Městské hradby byly téměř srovnány se zemí, avšak v okolí města se nenašly žádné obléhací zbraně. Je možné, že obléhací zbraně nahrazovali skřetí šamani svými ničivými kouzly, která vrhali proti hradbám. Skřeti se utábořili především kolem jižních hradeb. Okolí severních hradeb bylo totiž díky přítomnosti lesů a stoupajícího terénu pro obléhání nevhodné. Paradoxně však byly nejpoškozenější hlavně západní a severní hradby v okolí nordmarské brány.

Myrtanské síly a strategie Editovat

59

Typický královský voják

Obrana Vengardu sestávala hlavně z královských vojáků, paladinů a také mágů Ohně. Byly to nejelitnější složky myrtanské armády a fakticky vlastně poslední síly, které králi zůstaly. Nutno podotknout, že obranu zřejmě oslabilo i odeslání stovky paladinů na ostrov Khorinis. Odhadnout počet obránců je téměř nemožné, bylo jich však jistě méně než skřetů, možná něco mezi padesáti až stovkou.[5] V hradbách také žilo množství civilistů, těch mohlo být řádově mezi stovkou až dvěma sty. Myrtanští vojáci byli chráněni skvělými a drahými zbrojemi, jako zbraně jim sloužily většinou halapartny a meče. Vojáci jistě využívali i zbraní na dálku (luky a kuše), aby ostřelovali nepřátelské pozice. Mágové Ohně i paladinové se však během finálního útoku zřejmě nemohli spoléhat na runovou magii, protože Xardas ji zničil.

Velení nad obranou se zhostil sám král Rhobar II. a velitel královské gardy Cobryn. Obránci zaujali pozice na dlouhých vengardských hradbách. Městské hradby, vyjma králova hradu, disponovaly sedmnácti věžemi, z nichž dvě byly vyšší a mohutnější než ostatní a třemi branami. Cílem obránců bylo zřejmě udržet hradby do návratu posil ve formě paladinů a magické rudy z Khorinisu. Výhodou pro obránce bylo, že skřeti při obléhání nepoužili své loďstvo a obránci se tak mohli zaměřit jen na obranu pozemních hradeb.

Průběh obléhání Editovat

Začátek obléhání Editovat

60

Skřetí síly obléhající Vengard

Skřeti dorazili k hradbám Vengardu pravděpodobně krátce po odplutí Esmeraldy. Své tábory rozbili především okolo jižních hradeb a v okolí zálivu, který zřejmě sloužil jako městský přístav. Tím skřeti znesnadnili přístup do města případné pomoci, která by obraně připlula na pomoc. De facto však obránci žádnou pomoc zvenčí čekat nemohli, ostrov Khorinis čelili vážným vnitřním problémům a skřetům, Nordmařané také válčili se skřety, avšak ve své vlasti a sami chovali silnou nevraživost vůči králi. Hashisiné z Varantu byli spojenci skřetů. Faring byl rovněž obléhán skřety. Odříznutí Vengardu od okolního světa navíc umožnilo skřetům vtrhnout do poslední svobodné části Myrtany a zmocnit se vesnic Ardea a Cape Dun.[2] Skřeti také důkladně vyplenili vengardská předměstí sestávající z několika farem a strážních věží. I přes tyto nesnáze město zřejmě několik měsíců statečně vzdorovalo.

Prolomení hradeb a bariéra Editovat

61

Skřeti se málem zmocnili i paláce

Ke generálnímu útoku na město se skřeti zřejmě odhodlali poté, co Xardas zničil runovou magii. Hradby byly zřejmě tvrdě ostřelovány a na několika místech zcela prolomeny. Nejničivěji byly zničeny hradby obíhající okolo severní a západní části města. Jakmile byly hradby prolomeny, obrana se zcela zhroutila a skřeti pronikli do města.[6] Vengard byl vystaven nejkrutějšímu plenění, jakého se zatím skřeti při svém tažení dopustili. Zdálo se, že chtěli hlavní město zcela srovnat se zemí. Mnoho lidí při té vřavě zemřelo, ti šťastnější si zachránili život rychlým úprkem na králův hrad nebo do Innosova chrámu.

Situace vypadala zcela beznadějně a skřeti pronikli až na nádvoří před královským palácem. Král si uvědomoval, že pokud by padl do rukou skřetů, zemřel by a spolu s ním by zemřela i jeho říše, proto se odhodlal k poslednímu zoufalému plánu. Král a jeho mágové využili poslední magické rudy na hradě a s pomocí Žezla Varantu vztyčili nad městem bariéru. Mezi skřety vypukla panika a ti začali před bariérou prchat.[6] Královští vojáci mezitím zabezpečili hrad a zabarikádovali veškeré přístupy. Skřeti pod hradem zůstali ve městě uvězněni a usadili se zde, zatímco druhá část skřetí armády zůstala tábořit před bariérou.[7]

Problémy ve městě Editovat

62

Vytvoření bariéry

Spoušť kterou po sobě skřeti ve městě zanechali byla nezměrná, v západní části města nezůstal kámen na kameni, jen Innosův chrám, kam se stáhl paladin Markus a několik jeho mužů zůstal zachován v původním stavu. Ve velkých domech ve městě se usídlilo hned pět skřetích velitelů, zatímco přeživší lidé zůstali uvězněni na hradě. Situace na hradě byla zoufalá, více než zbraně, potřebovali obránci potraviny, kterých rychle ubývalo. Král proto pověřil muže jménem Abe, jehož povinností bylo spravedlivě dělit jídlo na příděly mezi obyvatele. Ve městě také zoufale scházely nástroje, které byly tolik potřebné pro rekonstrukci města.[7]

I přes tento povážlivý stav se král a jeho dvorní mág Korrypto rozhodli, že bariéra bude odstraněna jedině tehdy, nebude-li městu hrozit akutní nebezpečí. Jelikož skřeti nepolevili a dál tábořili před bariérou, nemohlo být o odstranění bariéry ani řeči. Královští vojáci se zatím pokoušeli znovu dobýt město, podnikali výpady do menší východní čtvrti. Skřeti je však zatlačili a jeden s paladinů si zachránil život útěkem na vysokou věž, kde se zabarikádoval.[7]

Osvobození města Editovat

Nová naděje pro obránce vysvitla, když se na obzoru moře skutečně objevila Esmeralda. Loď však nepřivážela ani rudu, ani paladiny, nýbrž bezejmenného hrdinu a jeho přátele, kteří ji vlastně ukořistili. Přesto obyvatelé města věřili, že se blíží jejich záchrana. Bezejmenný hrdina se nakonec skutečně do města s pomocí teleportu dostal a byl zde přivítán jako hrdina a osvoboditel. Sám král byl šťastný, když se s hrdinou setkal. Příchod bezejmenného, který přinesl zprávy zvenčí, výrazně pozvedl morálku obránců. Je dost možné, že bezejmenný ve spojení s několika paladiny rozprášil některé skřetí oddíly ve městě. Vychýlení rovnováhy na jejich stranu, umožnilo nakonec obráncům přejít do ofensivy a dobýt jejich města zpět.

Důsledky Editovat

63

Zničený úsek hradeb

Před útokem skřetů býval Vengard skvělým městem par excelence. Vysoké věže podtrhávaly lidnatému a prosperujícímu městu na velkoleposti. ve městě se také zřejmě nacházelo obrovské bohatství. To vše se změnilo po příchodu skřetů. Prolomení hradeb mělo pro Vengard katastrofální důsledky. Hradby byly na mnoha místech úplně zničeny, ještě horší však byla situace ve městě, které skřeti krutě vyplenili. Domy byly vyrabovány, spáleny a pobořeny, obyvatelstvo z větší části povražděno. Po vyhnání skřetů se město již nikdy plně nevzpamatovalo a nepozvedlo do své bývalé krásy. Přestože obyvatelé rychle pracovali na obnově města.

Reference a poznámky Editovat

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Oficiální manuál ke hře Gothic 2, str. 6
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 Oficiální manuál ke hře Gothic 3, str. 35
  3. 3,0 3,1 Gothic
  4. Počet skřetů je odhad založený na reálném počtu skřetů skřetů za bariérou i ve městě, ve hře Gothic 3
  5. Počet obránců je odhad založený na reálném počtu přeživších ve Vengardu, ve hře Gothic 3
  6. 6,0 6,1 Gothic 3, intro
  7. 7,0 7,1 7,2 Gothic 3

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.